/Krátká úvaha nad realitou svobody volby, která v celé nemilosrdné nahotě ukazuje, jak falešné jsou fráze, které začínají:"nikdo tě nenutí..". Už slyším ty falangy pseudopravičáků, kterak plesají radostí a horlivě přikyvují:"nám schopným a silným se nic stát nemůže, smrt lůze! Ať se každý stará sám o sebe!"/Remcal
O kvalitu a složení potravin se zajímám dlouhá léta a většina informací v linkovaném článku je mi známa. Uvědomuji si však, že životospráva nemusí být koníček každého, ani jsem nepodlehl pyšné iluzi, že když něco svedu já, musí automaticky každý, a kdo ne, je odsouzeníhodný blbec a neschopa.
Nebudu psát o zdravotnické reformě, stávkujících lékařích ani jiných podobných hysterických projevech společnosti v agónii. O tom píšou mnozí jiní, jistě lépe než já a kdo chce pravdu poznat, cestu vší tou lží si naknec najde. Ráději se budu strefovat do mechanického a redukcionistického pohledu na svět, tedy i člověka.
Ne, nezbláznil jsem se, ani si nepůjdu dostudovat základy ekonomie. Ta totiž tvoří pouhou ideologii, neživotnou učebnicovou teorii, které krom jiného slouží jako sučást dobového tzv. velkého vyprávění (metanarace – všezahrnující obhajobný výklad světa). Tvrzení, že poptávka tvoří nabídku je jakýmsi nedostižným ideálem, který tu a tam rámcově naplněn jest, možná také proto, aby tím bylo možné argumentovat a psát stohy motivačních knih s přihlouplými nereálnými příběhy.
Spor lesních zemědělců, neboli dřevařů a přírodověců trvá něco přes 10 let. Zcela nepochopitelně se Česká část Šumavy potýká se katastrofickým problémem zvaným kůrovec, kdežto za hranicemi takové problémy nemají. Zajímavé což? Co je ovšem taktéž zcela, tentokrát pochopitelné, je reakce domáci veřejnosti na současné vyhrocené události na Šumavě.
Když přijde řeč na to, jak jsou lidé ovlivňování skrytou nebo otevřenou reklamou* objevují se stále dokola stereotypní reakce v duchu „já jsem v pohodě, na reklamy nekoukám, manipulováni jsou výhradně druzí.“
Je to podobná situace, jako s hloupostí nebo občanstvím, o kterém jsem psal nedávno (Všichni jsme ovce).
Radikálové.Ultrapravice, ultralevice, náckové, anarchisté, ekologisté, environmentalisté, monarchisté – reálné hrozby, nebo jen pláštík propagandy?
Komentátor Deníku Ivan Hoffman: Špatné systémy se mění, ale lidé, kteří tvrdí, že se nedá nic dělat, zůstávají. Změna k lepšímu a pokrok se děje vždy jen na základě neposlušnosti.
Tato myšlenka mě přivedla k názoru, že primární příčinou současné bídy ČR stojí všeobecná pasivita obyvatel a zvyk nad vším jen mávat rukou a nadávat.
Když se má maloměšťák starat o věci veřejné, radši jde sekat zahrádku. Večer si nechá vypláchnout hlavu žumpou z masmédií a cesta do pekel pokračuje.
Vžyť ani netuší, co se kolem něj děje, tak proč by se angažoval. Znám takových mnoho.
Mnoho lidí nadává na hloupost a ovčanství druhých. Prý většina lidí jsou ovce nebo blbci. Ale vždy jsou to jen ti druzí – to opovrhované nemyslící, zmanipulované a tupé stádo, ta zpropadená blbá většina, která nic nechápe. Čistě statisticky hodnoceno, jestliže většina lidí jsou ovce, pak jimi musí být i mnoho těch, kteří to o ostatních tvrdí, ale sami si to o sobě nemyslí.
Další z řady „Real TV“ virálně šířených zábavových videí po Aragornovi a karkulce, Klausovu peru velice užitečných k odlákání pozornosti mas od podstatných problémů, přichází video hádky po menší autonehodě. Jelikož jsem v odlehčené verzi něco podobného zažil, nepřijde mi to tak neuvěřitelné.
